Globica

Historie

Před válkou byla výroba ateliérových přístrojů spjata se jménem H. Wolf v Drážďanech. Právě tato firma dodávala na trh dřevěné, mahagonové Magnoly, které se staly vzorem pro precizní ateliérovou techniku.

Po válce, kdy se výroba v NDR centralizovala pod národní podniky, převzal žezlo VEB Kamera-Werke Dresden (později součást koncernu Pentacon). Zde došlo k onomu zásadnímu technickému zlomu – přechodu z mahagonu a mosazi na lakované levnější dřevo a železné chromované díly a vzniku Globicy.

Globica (všechny verze): Byla vyráběna s německou důsledností pro celý východní blok. Celkový počet vyrobených kusů (včetně verzí I, II a technických mutací) se odhaduje na zhruba 30 000 kusů.

ParametrSpecifikace
PůvodPoválečné NDR (VEB Pentacon), konstrukční nástupce mahagonové Magnoly
Hmotnost38 kg (bez optiky – tato váha garantuje naprostý klid při expozici)
Povrchová úpravaŠedý nebo černý „kladívkový“ lak
OstřeníJemný hřebenový převod
Základní formáty 18×24 cm a 13×18 cm
Vyráběné verze13×18 cm a 18×24 cm (základní verze)
Maximální výtah800 mm (trojitý hřebenový převod pro makro i teleobjektivy)
ZávěrkaHinterlinsenverschluss (zaobjektivová)
SynchronizaceOsobní úprava mechanický X-sync (kovový píst a kontaktní ploška)
Typické objektivyCarl Zeiss Jena (Tessar 210mm, 300mm, Apo-Tessar 450mm)

Možnosti pohybu (Standarty):

  • Posuvy: Vertikální (shift) a horizontální posun přední i zadní standarty.
  • Náklony: Rozsáhlý swing a tilt pro korekci perspektivy (Scheimpflugův princip).
  • Zaostřování: Jemné hřebenové převody s aretací, měch s velkým výtahem umožňující i makrofotografii nebo portrét zblízka s dlouhými skly.

Hlavní rysy:

  • Váha: Extrémní robustnost vykoupená vyšší hmotností (není určena pro práci v terénu).
  • Měch: Dvojitý výtah, který dovoluje použití objektivů s ohniskem od cca 150mm do 500mm i více.
  • Matnice: Velká, jasná matnice někdy s centimetrovým rastrem pro přesné komponování zátiší či portrétu.

Systém kazet: „kniha“

U Globicy zapomeň na moderní plastové kazety typu Fidelity nebo Lisco, které se dnes běžně zasouvají pod matnici. Tento stroj ctí tradici ateliérové práce:

  • Konstrukce typu „kniha“: Kazety jsou vyrobeny z masivního dřeva (často s kovovým kováním) a jsou rozevíratelné. Film nebo skleněná deska se do nich nevkládá štěrbinou, ale celá kazeta se otevře jako kniha, vloží se materiál a pak se opět zajistí.
  • Materiál: Použití dřeva u kazet není jen estetické – dřevo skvěle drží rozměrovou stabilitu a v kombinaci s vnitřním sametem zajišťuje dokonalou světlotěsnost.
  • Manipulace: Práce s těmito kazetami vyžaduje rituál a klid. Do zadní standarty se zasouvají. Je to mechanický koncert, který k fotografování tímto strojem neodmyslitelně patří.
  • Univerzálnost: Díky své hloubce tyto kazety bez problémů pojmou jak klasický plochý film (s použitím vložky), tak i původní skleněné desky.

Redukční kazety a vložky

VF je o univerzalitě. Když máš stroj 18×24, nemusíš vždy pálit tak drahý materiál.

  • Vložky do knih: Do dřevěné kazety 18×24 vložíš dřevěný rámeček, do něj menší kovové septum a najednou fotíš na 13×18.
  • Čistota: Statická elektřina v plastových kazetách přitahuje prach jako magnet. Dřevěné kazety jsou v tomto ohledu „uživatelsky přívětivější“.