Intrepid 5×7: Filozofie formátu a most přes tři století

Každý motiv potřebuje svůj formát. Zatímco 8×10″ ohromuje svou velikostí a 24×30 cm nekompromisností, formát 13×18 cm (5×7″) vnímám jako „zlatou střední cestu“. Je to rozměr, který je pro krajinu, detail i zátiší stále velmi dobře koukatelný v kontaktní kopii, ale u portrétu má jednu specifickou vlastnost – působí shovívavěji, něžněji a teple lidsky.

Setkání epoch: Spojení století

Na této sestavě je fascinující její časový rozptyl. V jednom funkčním celku se tu potkávají tři různá století, která spolu komunikují bezchybně: moje kamera

• 19. století (1894): Srdcem sestavy je sádkový objektiv Zeiss vyrobený v roce 1894. Je to mechanický a optický klenot z doby, kdy se rodila moderní fotografie. Jeho kresba má v sobě ušlechtilost, kterou žádné moderní sklo nedokáže napodobit.
• 20. století (70. léta): Kazety 13×18 pocházejí ze 70. let minulého století. Jsou to prověřené, robustní nástroje, které zažily vrchol analogové éry a stále slouží se stoprocentní spolehlivostí.
• 21. století (2026): Základnu tvoří moderní tělo Intrepid vyrobené letos (2026). Využívá laserem řezanou překližku a 3D tisk – technologie dneška, které nám umožňují vrátit se k velkoformátové klasice s nebývalou lehkostí.

Praxe v terénu: Když síly ubývají, ale chuť zůstává

Léta přibývají a sil ubývá, to je prostý fakt. Velkoformátová fotografie však nemusí znamenat jen tahání desítek kilogramů železa a dřeva. Moderní komora Intrepid 5×7 váží pouhých 1,4 kg, což z ní dělá ideálního společníka pro práci mimo ateliér.

V kombinaci s moderními kazetami 13×18 jde o sestavu, která umožňuje zůstat v terénu bez zbytečné únavy, aniž bychom museli slevit z nároků na kvalitu negativu. Je to osvobozující pocit – mít v batohu nástroj, který překlenuje staletí a přitom o něm na zádech téměř nevědět.

Optika pro lidský rozměr

Právě sádkový objektiv Zeiss z konce 19. století svou konstrukcí a charakterem přesně doplňuje filozofii tohoto „lidského“ formátu 5×7 (13×18). Tato kombinace lehkého moderního těla a historického sádkového skla slibuje výstupy, které mají duši a hloubku, a přitom zůstávají technicky brilantní.

Závěrem

Práce s formátem 5×7 je pro mě o rovnováze. O hledání motivu, který si zaslouží víc než malý negativ, ale zároveň o pokoře k vlastnímu tělu a radosti z procesu, který zůstává řemeslně čistý a fyzicky snesitelný.

Formát 5×7 palců (13×18 cm) je pro mnohé „zlatou střední cestou“. Nabízí dostatečnou plochu pro kontaktní kopie i precizní detaily, ale s kamerou, kterou lze ještě rozumně nosit v batohu. Model od britských Intrepid Camera Co. sází na minimalismus, kombinaci březové překližky a 3D tisku.

Technická data a limity: Intrepid 5×7

Pro ty, které zajímá přesná mechanická anatomie této britské komory, zde jsou parametry, se kterými v terénu pracuji:

Konstrukce a rozměry:

• Hmotnost: 1,5 kg – v této kategorii bezkonkurenční lehkost.
• Složený stav: 220 x 220 x 90 mm (v batohu zabere minimum místa).
• Měch: Minimální výtah 90 mm / Maximální výtah 360 mm.
• Matnice: Kvalitní broušené sklo s mřížkou 1/2″ pro precizní kompozici.
• Stativový závit: Standardní 1/4” i 3/8”, kompatibilní s běžnými hlavami.

Možnosti pohybu (Movements):

• Přední standarda:
  • Zdvih a pokles (Rise/Fall): +70 mm / -30 mm.
  • Boční posuv (Shift): +/- 40 mm.
  • Předozadní náklon (Tilt): +/- 45°.
  • Boční natočení (Swing): +/- 45°.
• Zadní standarda:
  • Náklon (Tilt): +/- 30°.

Optika a příslušenství:

• Destička na objektiv: Rozměr 108 x 108 mm (Intrepid standard).
• Rozsah ohnisek: Od širokoúhlých 120 mm až po 360 mm teleobjektivy.
• Příslušenství: Možnost doplnění o Fresnelovu čočku pro jasnější obraz na matnici.

Rodenstock Doppel Anastigmat „Eurynar“ 1:6,8 f=30cm

Tento objektiv představuje vrcholnou ukázku německé optiky z počátku 20. století. Konkrétní kus se sériovým číslem 26928 byl vyroben v letech 1905–1908 a i po více než století nabízí vynikající kresebné vlastnosti, zejména pro uživatele velkoformátových komor.

Technická specifikace a konstrukce

• Typ: Symetrický anastigmat (konstrukce Dialyt).
• Optické schéma: 4 čočky ve 4 skupinách (všechny čočky jsou odděleny vzduchem, bez tmelených ploch).
• Ohnisková vzdálenost: 300 mm.
• Světelnost: f/6,8.
• Charakteristika: Díky absenci tmelu a symetrii vykazuje objektiv minimální zkreslení a velmi vysokou ostrost. Absence moderních antireflexních vrstev dodává snímkům specifický dobový kontrast a jemný přenos polotónů.

Obrazový kruh a pokrytí

Eurynar se světelností 6,8 disponuje úhlem záběru přibližně 60° až 70° (v závislosti na zaclonění).

• Pro formát 24×30 cm: Při ohnisku 300 mm činí průměr obrazového kruhu při pracovním zaclonění cca 420 mm. To s přehledem pokrývá formát 24×30 cm (diagonála 385 mm) a poskytuje dostatečnou rezervu pro korekce standardami kamery.
• Využití: Ideální pro portrétní i technickou fotografii na velmi velké formáty.

Unikátní clonová stupnice

Objektiv je osazen historickou „starou německou“ řadou clon, která vychází z jiného matematického základu než dnešní standard. Přestože čísla vypadají neobvykle, rozestupy mezi nimi odpovídají přesně 1 EV (dvojnásobek/polovina světla), s výjimkou počáteční světelnosti.

Eurynar (značení)	Moderní ekvivalent (cca)
6,8	f/7 (plná světelnost)
7,7	f/8
11	f/11
15,5	f/16
22	f/22
31	f/32
44	f/45
62	f/64

Praktické poznatky

Při použití na komoře formátu 24×30 cm (v mém případě s datací 1941) se objektiv projevuje jako nekompromisní pracovní nástroj. Clona 62 umožňuje dosáhnout extrémní hloubky ostrosti, která je u takto velkého formátu nezbytná, zatímco symetrická konstrukce zaručuje rovnou obrazovou rovinu až do rohů matnice.

Lze Eurynar „půlit“?

Technicky vzato ano, oba optické bloky (přední i zadní) lze samostatně vyšroubovat a používat, ale s důležitými výhradami:

• Změna ohniska: Pokud použiješ pouze jeden člen (zpravidla ten zadní, ponechaný za clonou), ohnisková vzdálenost se prodlouží přibližně na 1,75× až 2× původní délky. U 30cm verze se tak dostaneš na cca 530–600 mm.
• Optická kvalita: Na rozdíl od tmelených objektivů (typu Dagor) není Eurynar konstruován tak, aby jeho poloviny byly korigovány samostatně. Při použití jedné poloviny se naplno projeví optické vady (předně sférická aberace a koma).
• Výsledek: Obraz je velmi měkký, postrádá kritickou ostrost a má silnou tendenci k „halování“ (přezáření) světel.
• Světelnost: Při použití jedné poloviny je nutné přepočítat clonovou stupnici. Reálná světelnost jednoho členu klesne zhruba o dvě clonová čísla (např. z 6,8 na cca f/13).

Verdikt pro praxi: Eurynar není „pravý“ kombinovatelný objektiv. Pokud ho „půlíš“, získáš sice extrémně dlouhé ohnisko, ale za cenu soft-focus (měkkého) efektu. To může být zajímavé pro piktorialistické portréty, ale pro technicky precizní kresbu, na kterou jsme u Eurynaru zvyklý, je nutné používat oba členy společně.

Firma C.A. Steinheil & Söhne (často uváděná jen jako Steinheil) byla jednou z nejvýznamnějších německých optických dílen, která zásadně ovlivnila vývoj astronomie i fotografie. Byla založena v roce 1854 v Mnichově Carlem Augustem von Steinheilem, významným fyzikem a vynálezcem.

Zde jsou klíčové body z historie a produkce této značky:

1. Vědecké kořeny a astronomie

Zakladatel Carl August von Steinheil byl profesorem matematiky a fyziky. Předtím, než se firma začala plně věnovat fotografické optice, proslavila se výrobou špičkových dalekohledů a astronomických přístrojů. Steinheil jako jeden z prvních aplikoval vědecké výpočty přímo do výroby čoček, což nebylo v té době pravidlem (mnoho optiků pracovalo metodou pokus-omyl).

2. Průlom ve fotografické optice: Aplanát

V roce 1866 představil syn zakladatele, Hugo Adolph Steinheil, objektiv Aplanat. Byl to revoluční počin, protože tento objektiv dokázal eliminovat chromatickou aberaci a distorzi (zkreslení) mnohem lépe než tehdejší konstrukce.

• Zajímavost: Téměř ve stejnou dobu představil velmi podobnou konstrukci i J. H. Dallmeyer v Londýně (Rapid Rectilinear). Dodnes se vedou spory o prvenství, ale oba objektivy se staly standardem pro kvalitní fotografii na několik desetiletí.

3. Spolupráce s piktorialisty (Heinrich Kühn)

Steinheil byl známý tím, že naslouchal požadavkům uměleckých fotografů. Na začátku 20. století začali piktorialisté odmítat „přílišnou ostrost“ moderních anastigmatů.

• Heinrich Kühn, klíčová postava piktorialismu, oslovil firmu Steinheil, aby mu vyrobila objektiv, který by kreslil měkce, ale s kresebnou hloubkou.
• Výsledkem byl Steinheil Kühn-Anachromat. Tento objektiv neměl korigované určité optické vady (sférickou aberaci), což vytvářelo snový, rozpitý obraz. Později se z této koncepce vyvinul slavný Imagon, který se stal legendou pro portrétní a náladovou fotografii.

4. Další významné objektivy a kamery

• Orthostigmat: Jeden z prvních a nejlepších anastigmatů (vysoce korigovaných objektivů), který konkuroval slavnému Dagoru od firmy Goerz.
• Casca: Po druhé světové válce se firma pokusila prosadit i na trhu s fotoaparáty. Model Casca (zejména Casca II) byl technicky velmi vyspělý dálkoměrný přístroj s unikátním bajonetem, ale v konkurenci značek jako Leica nebo Contax komerčně neuspěl.

5. Odkaz značky

Firma Steinheil byla symbolem mnichovské optické tradice (podobně jako Rodenstock). V 70. letech 20. století však značka postupně zanikla v důsledku změn na trhu a silné japonské konkurence. Dnes jsou objektivy Steinheil (zejména ty z řady Culminar nebo Quinon, a samozřejmě historické Aplanáty) vysoce ceněny sběrateli a fotografy používajícími velkoformátové přístroje pro jejich specifický charakter kresby.