PEXTRAL – Miskové vyvíjení pozitivů (papírů)

Tento návod vychází z metodiky Ing. Přemysla Koblice (1946) a je upraven pro klasické vyvíjení v misce, které je oproti metodě „štětcem“ klidnější a umožňuje jemnější kontrolu nad gradací obrazu.


1. Zásobní roztoky (Koncentráty)

Pro přípravu pracovní výbojky je nutné mít připraveny tyto dva stabilní roztoky:

Roztok I (Vyvíjecí)

  • 100 ml destilované vody
  • 1 g Pyrokatechinu
  • 0,2 g Siřičitanu sodného (bezvodého)

Roztok II (Alkalický)

  • 100 ml destilované vody
  • 2 g Louhu draselného (nebo sodného)
  • 0,2 g Siřičitanu sodného (bezvodého)

Miskové vyvíjení pozitivů v Pextralu je technika pro ty, kdo u papíru hledají nekompromisní brilanci, hluboké černě a maximální využití tonálního rozsahu. I když se Pextral proslavil hlavně u negativů, v misce s papírem funguje jako neuvěřitelně energický nástroj, pokud se dodrží správný postup.

2. Příprava lázní (Dělené vyvíjení)

Nejosvědčenější metodou pro miskové vyvíjení pozitivů je právě ta dvoulázňová. V miskách si připravíš:

  • Miska A: Zásobní roztok pyrokatechinu se siřičitanem (vyvolávací látka).
  • Miska B: Alkalie (roztok louhu).

U pozitivů se obvykle doporučuje ředit zásobní roztoky více než u negativů (např. 1+20 až 1+40), aby byl proces pod kontrolou a papír „neutekl“ do totálního zčernání příliš rychle.

3. Postup v temné komoře

  1. Expozice: Papír osvítíš pod zvětšovákem standardním způsobem.
  2. První lázeň (A): Papír ponoříš do misky s pyrokatechinem. Zde se téměř nic neděje, obraz se neobjevuje. Papír zde necháš 1–2 minuty, aby emulze rovnoměrně nasákla vyvolávací látku.
  3. Druhá lázeň (B): Papír přeneseš do misky s alkalií. Teprve teď dojde k „šoku“. Obraz vyběhne velmi rychle a s obrovskou silou. Louh aktivuje pyrokatechin nasáklý v emulzi.
  4. Kontrola: V této fázi musíš být velmi rychlý. Jakmile dosáhneš požadované hloubky černí, papír musí okamžitě do přerušovače.

4. Role protizávojící látky

Protože je Pextral díky louhu extrémně alkalický a agresivní, hrozí u papírů (zejména starších nebo tepleji tónovaných) vznik chemického závoje. Do druhé misky (B) je proto nezbytné přidat protizávojící látku (tradičně bromid draselný). Ten udrží světla čistá a papír nebude mít tendenci šednout v neexponovaných místech.

5. Specifika pyrokatechinu u pozitivů

  • Barva obrazu: Pyrokatechin má tendenci mírně barvit (staining). Výsledný obraz na papíře může mít příjemný, velmi mírně nahnědlý nebo olivový nádech, což mu dodává na plasticitě.
  • Brilance: Pextral dokáže na papíře vytvořit tak hlubokou a sytou čerň, jaké běžné metol-hydrochinonové vývojky dosahují jen stěží.
  • Oxidace: V misce, kde je velká hladina roztoku vystavena vzduchu, Pextral oxiduje velmi rychle. Jakmile Roztok B (alkalie) začne hnědnout, jeho síla klesá a je čas na čerstvou dávku.

Proč to zkusit?

Tato metoda ti umožní precizně oddělit stíny od světel. Zatímco v první lázni papír „programujete“, v druhé lázni jen sledujete tu chemickou explozi. Pokud pracujete s velkým formátem a chcete, aby tvé zvětšeniny měly ten správný historický „drajv“, Pextral v misce je ta správná cesta.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Reservation